Milionová pokuta za švarcsystém (5 Ads 208_2109-33)
Nejvyšší správní soud (NSS) se letos v červnu zabýval otázkou poskytování práce na základě živnostenského listu (ŽL) se znaky závislé činnosti. Žalobkyně se prostřednictvím kasační stížnosti domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, který zamítl její žalobu a potvrdil tím rozhodnutí správního orgánu I. stupně. NSS následně kasační stížnost také zamítl a uzavřel, že jde o učebnicový příklad promyšleného švarcsystému a uloženou pokutu ve výši 1 000 000 Kč tím potvrdil.
V uvedeném sporu vystupovala společnost, která zajišťovala třídění vadných a bezvadných součástek pro svého klienta, a to prostřednictvím poskytovatelů fyzických osob, kteří svou činnost vykonávali na základě živnostenského oprávnění (poskytovatelé). Správní orgány v tomto vztahu shledali znaky závislé práce a uváděli, že se nejedná o dodavatelsko-odběratelský vztah, nýbrž o vztah zaměstnanecký. Argumentovali zejména tím, že je činnost vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, na jméno zaměstnavatele a dle jeho pokynů, dále že poskytovatelé nepoužívali vlastní nástroje, ani ty základní, neměli možnost ovlivnit čas, místo nebo způsob práce ani odměnu za ni, řídili se podle manuálů žalobkyně, a dokonce byli proškoleni z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dalším aspektem, který společnosti v hodnocení nepomohl, byl fakt, že 6 ze 7 poskytovatelů pracovalo pouze pro žalobkyni, tj. byli na ni finančně závislí a dále 5 ze 7 poskytovatelů pracovali pro společnost zpočátku na DPP, přičemž náplň jejich práce se nijak nezměnila. NSS dále poznamenal, že znaky závislé či nezávislé práce je třeba posuzovat společně jako celek, kdy neznamená, že když jedno z kritérií nesplňuje znaky závislé práce, tak že se o závislou práci nejedná. NSS na závěr také uvedl, že je vždy třeba prvotně vycházet ze skutečného stavu, nikoliv ze stavu uvedeného ve smlouvě či jiné dokumentaci.
Krajský soud a následně i NSS se ztotožnily se stanoviskem správních orgánů a při hodnocení všech skutečnosti dospěly k závěru, že činnost nebyla ve své skutkové podstatě poskytováním služeb, ale výkonem závislé práce.